Divadlo utlačovaných, které přivedl na svět brazilský tvůrce Augusto Boal, je soubor divadelních technik, které se zabývají nerovnováhou moci ve společnosti, (ne)spravedlností a útlakem. Divadlo utlačovaných dává tvůrcům nástroje, aby zkoumali mechanismy útlaku a hledali strategie, které nás přiblíží k ideální vyvážené společnosti.
Nejznámější technikou je divadlo fórum, které smazává zeď mezi hledištěm a jevištěm a jehož základem je otázka, tedy touha herců po dialogu. V tomto dialogu se herci i diváci dozvídají, jaké strategie boje s útlakem jsou účinné a kterým se radno vyhnout.
Mezi další větve stromu technik divadla utlačovaných patří kromě divadla fórum, neviditelné divadlo, novinové divadlo, legislativní divadlo, divadlo obrazu nebo duha touhy (zkoumající vnitřní útlak).
Nejznámější technikou je divadlo fórum, které smazává zeď mezi hledištěm a jevištěm a jehož základem je otázka, tedy touha herců po dialogu. V tomto dialogu se herci i diváci dozvídají, jaké strategie boje s útlakem jsou účinné a kterým se radno vyhnout.
Mezi další větve stromu technik divadla utlačovaných patří kromě divadla fórum, neviditelné divadlo, novinové divadlo, legislativní divadlo, divadlo obrazu nebo duha touhy (zkoumající vnitřní útlak).
Nový pohled na fungování společnosti, ve které žijeme, který vás zcitliví k mocenské dynamice.
Zmocnění a nové strategie, kterými se dá čelit útlaku v našich životech.
Porozumění privilegiím a nerovnováhám moci, které se podepisují na našich životech.
Komunitu lidí, kteří zažívají podobné situace a mají chuť je divadelně zpracovávat.
a
Bezpečný prostor divadla, ve kterém je možné si "nanečisto" zkusit to,
co bychom v životě zkoušeli rádi, ale neodvážíme se.
Zmocnění a nové strategie, kterými se dá čelit útlaku v našich životech.
Porozumění privilegiím a nerovnováhám moci, které se podepisují na našich životech.
Komunitu lidí, kteří zažívají podobné situace a mají chuť je divadelně zpracovávat.
a
Bezpečný prostor divadla, ve kterém je možné si "nanečisto" zkusit to,
co bychom v životě zkoušeli rádi, ale neodvážíme se.
Moje cesta k divadlu utlačovaných vedla přes touhu po společenské změně k pátrání kdo by mně v ČR mohl tuhle metodu naučit. Našla jsem Ondřeje Klíče a Lenku Polánkovou. Po poradě s Ondřejem jsem se však šla DU učit do Berlína do centra Kuringa, které vede Bárbara Santos (která byla dlouholetou přímou spolupracovnicí Augusta Boala) a Christoph Leucht. Tam jsem absolvovala certifikovaný kvalifikační kurz.
Pak jsem tři roky spolupracovala s Ondřejem Klíčem na výuce Divadla fórum na JAMU v Brně. Učila jsem se i od Jessicy Litwak, od lektorstva v Dramatic Adventure Theatre a ve spolupráci s BuranTeatrem (dnes Co.Labs) a taky s Evou Lietavovou ve spolku RáDi.
