Jsem lektorkou dramatické výchovy (improvizace, divadla utlačovaných, a dalších forem), lektorkou nenásilné komunikace a tyto metody propojuji s tělem, dechem, a odpočinkem i díky kvalifikaci v oblasti jógy.
Na jaře 2022 se mi narodila dcera Anna a od té doby kombinuji svoje profesní know how s teoriemi kolem kreativního a respektujícího rodičovství. Ve vědomostech o vývoji dětí vycházím hlavně z teorie Gordona Neufelda.
Na jaře 2022 se mi narodila dcera Anna a od té doby kombinuji svoje profesní know how s teoriemi kolem kreativního a respektujícího rodičovství. Ve vědomostech o vývoji dětí vycházím hlavně z teorie Gordona Neufelda.
Všechny tyto oblasti ráda ohledávám nejen na úrovni slov, myšlenek a teorii, ale také na úrovni emocí, metafor, praktických cvičení a těla. Ráda naslouchám příběhům a vytvářím je. Ráda si hraju s poetikou pohybu a sebevyjádřením. Ráda trénuji citlivost k potřebám, kreativitu v hledání strategií a budování zdravých vztahú díky funkční komunikaci. Ráda také zvu k imaginaci a odkrývání vzorců a mechanismů fungování jednotlivce nebo systémů a společnosti.
Studovala jsem na Masarykově univerzitě v Brně - Teorie interaktivních médií (2010 - 2015) a Zkušenostně-reflektivní učení (2013 - 2015).
Od roku 2014 se věnuji divadelní a aplikované improvizaci.
Byla jsem součástí improvizačního divadla TAMTi (které jsem i spoluvedla s Petrou Andrášik) a od roku 2018 hraju a tvořím v The Randoms. Od roku 2016 improvizaci pro osobnostní rozvoj učím - na otevřených lekcích, dlouhodobých kurzech i workshopech na míru.
Za tu dobu jsem improvizaci učila stovky lidí, odehrála jsem desítky představení v ČR i v zahraničí a absolvovala desítky workshopů a festivalů, kde jsem potkala množství skvělých domácích i světových improvizátorek*ů.
Divadlo je pro mně nástrojem, který nám ukazuje naší sílu i zranitelnost a věřím, že divadlo patří všem a každý může být hercem nebo herečkou – rozvíjejíc tak dovednosti pro jeviště i pro každodenní život.
Od roku 2019 učím nenásilnou komunikaci.
Od začátku roku 2023 jsem součástí kolektivu lektorstva NVC - Institutu nenásilné komunikace.
Nenásilná komunikace mě potkala, jako většina dobrého v mém životě, náhodou a zaryla se hluboce do mého každodenna. Cítím z ní sílu, výzvu a naději. Sílu nekonečna možností lidského kontaktu, skutečného pochopení, porozumění a plného bytí spolu. Výzvu, jak nepřestávat kultivovat nenásilí ve své vnitřní krajině, v kontaktu s dalšími lidmi, s dětmi, ve fungování nejen skupin (třeba rodiny) a organizací, ale i na systémové celospolečenské úrovni či ve spojitosti s tématem moci. Naději, že lepší svět založený na empatii, spolupráci a naplňování potřeb všech je možný.
Nenásilí ohledávám i v rámci praxe jógy, se kterou jsem se poprvé setkala v roce 2005 a od té doby je více či méně přítomna v mém životě. V roce 2021 jsem absolvovala kvalifikaci na Instruktorku jógy a v roce 2022 i nadstavbu pro Instruktorství jógy v těhotenství a po porodu.
Od roku 2017 se zabývám divadlem utlačovaných.
Moje cesta s touto krásnou a pro transformaci nefunkčních vzorců společnosti důležitou formou začala u žačky a spolutvůrkyně Augusta Boala - s Bárbarou Santos v jejím berlínském centru DU Kuringa, kde jsem absolvovala kvalifikační kurz. Divadlo utlačovaných jsem s Ondřejem Klíčem následně učila na brněnské JAMU a pak rozvíjela v dalších svých projektech (s Co.Labs, s RáDi, a pod).
Studovala jsem na Masarykově univerzitě v Brně - Teorie interaktivních médií (2010 - 2015) a Zkušenostně-reflektivní učení (2013 - 2015).
Od roku 2014 se věnuji divadelní a aplikované improvizaci.
Byla jsem součástí improvizačního divadla TAMTi (které jsem i spoluvedla s Petrou Andrášik) a od roku 2018 hraju a tvořím v The Randoms. Od roku 2016 improvizaci pro osobnostní rozvoj učím - na otevřených lekcích, dlouhodobých kurzech i workshopech na míru.
Za tu dobu jsem improvizaci učila stovky lidí, odehrála jsem desítky představení v ČR i v zahraničí a absolvovala desítky workshopů a festivalů, kde jsem potkala množství skvělých domácích i světových improvizátorek*ů.
Divadlo je pro mně nástrojem, který nám ukazuje naší sílu i zranitelnost a věřím, že divadlo patří všem a každý může být hercem nebo herečkou – rozvíjejíc tak dovednosti pro jeviště i pro každodenní život.
Od roku 2019 učím nenásilnou komunikaci.
Od začátku roku 2023 jsem součástí kolektivu lektorstva NVC - Institutu nenásilné komunikace.
Nenásilná komunikace mě potkala, jako většina dobrého v mém životě, náhodou a zaryla se hluboce do mého každodenna. Cítím z ní sílu, výzvu a naději. Sílu nekonečna možností lidského kontaktu, skutečného pochopení, porozumění a plného bytí spolu. Výzvu, jak nepřestávat kultivovat nenásilí ve své vnitřní krajině, v kontaktu s dalšími lidmi, s dětmi, ve fungování nejen skupin (třeba rodiny) a organizací, ale i na systémové celospolečenské úrovni či ve spojitosti s tématem moci. Naději, že lepší svět založený na empatii, spolupráci a naplňování potřeb všech je možný.
Nenásilí ohledávám i v rámci praxe jógy, se kterou jsem se poprvé setkala v roce 2005 a od té doby je více či méně přítomna v mém životě. V roce 2021 jsem absolvovala kvalifikaci na Instruktorku jógy a v roce 2022 i nadstavbu pro Instruktorství jógy v těhotenství a po porodu.
Od roku 2017 se zabývám divadlem utlačovaných.
Moje cesta s touto krásnou a pro transformaci nefunkčních vzorců společnosti důležitou formou začala u žačky a spolutvůrkyně Augusta Boala - s Bárbarou Santos v jejím berlínském centru DU Kuringa, kde jsem absolvovala kvalifikační kurz. Divadlo utlačovaných jsem s Ondřejem Klíčem následně učila na brněnské JAMU a pak rozvíjela v dalších svých projektech (s Co.Labs, s RáDi, a pod).
